Tábořiště s tradící slaví 101. sezónu!

Tábor YMCA za první republikyTábořiště YMCA na Sázavě u Soběšína bylo zřízeno v roce 1921. Nejprve byl tábor pouze stanový, později chatový. Dodnes však dodržuje původní půdorys rozestavení stanů/chatek.

Tábory byly organizovány zpočátku odděleně pro chlapce a dívky. Jejich náplň byla především zaměřena na sport, ale nikdy se nezapomínalo na složku duševní a duchovní.

Velkým vyznamenáním byl pro tábor souhlas T. G. Masaryka, aby tábor nesl právě jeho jméno. Táborníci napsali tehdejšímu panu prezidentovi dopis se žádostí, zda by své jméno propůjčil místu, kde se YMCA snaží působit na novou generaci a on souhlasil. Jako člověk, který se zasadil o vznik YMCA v Československu, to jistě chápal jako další příspěvek pro rozvoj práce YMCA. Hlavní náplní táborů byl v souladu s posláním YMCA rozvoj osobnosti mladých lidí, jejich duše, ducha i těla. Program byl velmi pestrý a také novátorský. Šlo o koncepční práci a objevovaly se v něm i aktivity, které YMCA přivezla do tehdejšího Československa ze zahraničí – volejbal, basketbal, playgroundball (softbal), lukostřelba atd.

Do roku 1938 probíhaly velmi úspěšné sezony, během válečného období tábor obsadil Hitlerjugend.

Po druhé světové válce YMCA stačila zorganizovat 3 sezóny v letech 1945–47. Po komunistickém převratu v únoru 1948 bylo Ymce opět znemožněno využívat tábor a ten sloužil potřebám CKM – Cestovní kanceláře mládeže.

Až po roce 1989 se pro YMCA opět otevřela možnost tábor využívat. V současné době slouží tábor velkému množství organizací během celé letní sezóny a je také vyhledávaným místem pro rekreaci či rodinnou dovolenou.

playgroundball v Masarykově táboře výuka plavání na Sázavě

Dobové vzpomínky z tábora

"Nesmím zapomenout na program – začínal jako ve všech táborech budíčkem. Účastníkům bylo oznámeno, že je 6.30 ráno a „buditel“ s něžností maminky upozorňoval, že je čas spát - pardon, vstávat. Podařilo se mu to vždy za spolupráce ostatních, stažených dek, studené vody a dojemných domluv. Cvičení bylo prováděno pohybováním končetin na všechny strany světové, hlubokými vzdechy a přespolním během kolem stožáru. Snídaně, oběd a večeře se dávala na „lístky“, v řadách jako na vojně. To lze vysvětlit tím, že jsme byli duchem ještě v době válečné. Ten duch se projevoval při rozdávání pošty, udílení rozkazů a nástupu k obědu; obyvatelé Sázavy se při tom dozvěděli o svých hříších, o tom, co se nesmí stát neb co se stalo, a nemělo se stát; pátravý zrak jednoho z ředitelů „objevoval“ při tom „vůdce“ a uděloval vybraným jejich oddíly."
(Joe First, Převzato z Táborového zpravodaje 4, 1928)

"Při nedělních olympijských závodech byl hrdinou dne oblíbený komediant Vavruška, který se během závodů i po nich několikráte vyznamenal. Stal se absolutním vítězem a tím i jeho chata. Zvláštní zpravod. kancelář sáz. rozhlasu však k tomu sděluje tyto podrobnosti. Vítězství Vavruškovo, zvláště v běhu, není regulérní. Byl totiž honěn táborovým felčarem, byl v horečném stavu a trpěl podle diagnosy silnou cholerou, což je stav duševní apatie. Po závodě byl násilím dovlečen do HS a přinucen ulehnout. Podařilo se to jen tím, že pod okno byly dopraveny tři olymp. bedýnky, na něž pomatený komediant v horečném stavu vybíhal."
(Z Almanachu Masarykova letního táboru YMCA na Sázavě, sezona 1945–1946).

vodácké aktivity ranní rozcvička na táboře YMCA

Tábory byly vždy mimořádné svou otevřeností, představíme-li si, že v letech 1921 až 1939 se táborů účastnili táborníci z nejrůznějšího národnostního, náboženského i sociálního prostředí. Z historických pramenů se dozvídáme, že mezi účastníky byly děti z rodin českých, slovenských, německých, židovských, polských, rusínských a dalších. Vyznání pak katolického, evangelického, československého, židovského, ale také mormoni a ateisté.
Výchovu charakteru mladých mužů osvědčil tábor jejich postoji a činy v těžkých dobách. Dokládá je citát Joe Firsta z roku 1945 při vztyčování vlajky na obnoveném táboře:
„V duchu stále vidím Vás všech 413 umučených, popravených a na bojištích druhé světové války padlých Sázavanů, zas jak kolem vlajky s námi stojíte. Zemřeli jste, abychom my žili. Nechť je náš život i naše konání hodno Vaší velké oběti.“

Řekli o YMCA

Řekli o YMCA

 "YMCA byla pro můj život zásadním stabilizačním kamenem."

(Jan Přeučil, herec)